Modul 2 · 2.3
Bezpečné otevírání příloh
Modul 2: Čtení e-mailů · Doba čtení: 9 minut
Cíl lekce: Po této lekci budete vědět, jak je příloha uložena v e-mailu, které typy souborů jsou nebezpečné a proč, jak číst název souboru a co dělat, když si nejste jisti.
Klíčové pojmy: MIME, příloha, base64, přípona souboru, spustitelný soubor, makro, HTML příloha, dvojitá přípona, náhled v prohlížeči, jiný kanál
Jak je příloha uložena v e-mailu
Technicky je e-mail jen text. Přesto jím můžete posílat fotky, PDF a tabulky. Umožňuje to MIME: dohoda o tom, jak e-mail rozdělit na části. E-mail s přílohou se skládá nejméně ze dvou částí: z textu zprávy a ze souboru. Každá část má vlastní hlavičky, například:
Content-Type: application/pdf; name="offerte-bruidsboeket.pdf"
Content-Disposition: attachment; filename="offerte-bruidsboeket.pdf"
Content-Transfer-Encoding: base64
JVBERi0xLjcKJcfsj6IKNSAwIG9iago8PC9MZW5ndGggNiAwIFIvRmlsdGVy
...Samotný soubor je převeden na text pomocí base64: vždy 3 bajty se změní na 4 znaky. Proto se příloha při přenosu zvětší přibližně o třetinu. Více o tom v lekci 3.3. Pomocí Více > Zobrazit zdroj to sami uvidíte u každého e-mailu s přílohou.
Nejdůležitější poznatek: název souboru a typ souboru (Content-Type) volí odesílatel. Nikdo po cestě nekontroluje, zda soubor s názvem „factuur.pdf“ (faktura) je opravdu PDF. Název je jen štítek, nikoli důkaz.
Proč jsou některé soubory nebezpečné
Soubor je nebezpečný, pokud může ve Vašem počítači něco provést, jakmile ho otevřete. Fotka nebo běžné PDF Vám něco zobrazí. Program provádí příkazy. Rozdíl je v příponě souboru: v písmenech za poslední tečkou v názvu. Podle ní Váš počítač vybírá, kterým programem soubor otevře.
Tyto typy otevírejte jen tehdy, když je opravdu očekáváte a odesílatele jste ověřili jiným kanálem:
- Spustitelné soubory a skripty: .exe, .scr, .bat, .cmd, .js, .vbs, .hta. Jsou to programy nebo příkazy. Otevřít znamená spustit. Běžný zákazník, dodavatel ani banka Vám nic takového e-mailem nikdy nepošle.
- Zástupci a obrazy disků: .lnk, .iso, .img. Soubor .lnk může spustit příkaz. Soubor .iso nebo .img otevře Windows jako další disk a uvnitř je pak často opět program nebo zástupce. Útočníci tento obal používají, aby obešli antivirové programy.
- Soubory Office s makry: .docm, .xlsm a podobné. Makro je malý program v dokumentu. Office makra v souborech z internetu většinou blokuje, ale útok je postaven na tom, abyste je přesto zapnuli. Dokument, který Vás žádá o „Povolit obsah“ nebo „Povolit úpravy“, abyste viděli text, je varovný signál.
- HTML přílohy: .html nebo .htm. Ty Váš prohlížeč otevře jako webovou stránku. Často jde o napodobenou přihlašovací stránku, například Vašeho webmailu nebo Microsoftu, s již vyplněnou Vaší adresou. Co zadáte, dostane útočník. Protože je soubor uložen ve Vašem vlastním počítači, neuvidíte v adresním řádku žádnou podezřelou webovou adresu.
- ZIP soubory s heslem, kde je heslo uvedeno přímo v e-mailu. Antivirový program se nemůže podívat do šifrovaného archivu. Přesně proto to útočníci dělají. Běžný ZIP bez hesla není nutně podezřelý, ale než cokoli otevřete, podívejte se, co obsahuje.
A co PDF? PDF je k prohlížení většinou bezpečné, zvlášť v prohlížeči. Nebezpečí je v tom, co obsahuje: tlačítko „Zobrazit fakturu“ nebo QR kód, který vede na falešnou přihlašovací stránku. K odkazu v PDF přistupujte stejně kriticky jako k odkazu v e-mailu (lekce 2.4).
Čtěte název zprava doleva
Windows ve výchozím nastavení skrývá příponu známých typů souborů. Soubor s názvem
offerte-bruidsboeket.pdf.exese pak zobrazí jako „offerte-bruidsboeket.pdf“. Pro Windows platí jen poslední přípona: jde o program. Ani ikona nic neříká, protože program může mít jakoukoli ikonu, i ikonu PDF.
Webmail zobrazuje název tak, jak je uveden v e-mailu, se všemi příponami. Čtěte ho proto ve webmailu, ještě než cokoli stáhnete. Je-li název příliš dlouhý a zkrácený, podívejte se do Více > Zobrazit zdroj u položky filename. Začněte vpravo: co je za poslední tečkou? Dávejte pozor také na dlouhé názvy s mnoha mezerami před skutečnou příponou a na názvy jako „Factuur_2026_pdf.zip“: obsahují „pdf“, ale jde o ZIP.
Tip pro Windows: v Průzkumníkovi zapněte v nabídce Zobrazení přípony názvů souborů. Pak vždy uvidíte skutečnou příponu.
Zobrazit, nebo stáhnout?
Když ve webmailu kliknete na název přílohy, webmail ji otevře v novém okně, pokud Váš prohlížeč umí tento typ souboru zobrazit, například PDF nebo fotku. To je nejbezpečnější způsob prohlížení: prohlížeč zobrazí soubor ve svém vlastním izolovaném prostředí a nespouští ve Vašem počítači žádný program.
Pokud přílohu stáhnete a otevřete ji ze svého počítače, otevře se programem, který k dané příponě patří: Word, Excel, nebo u souboru .exe samotný soubor. Právě v tom je riziko. Stahujte proto jen to, co potřebujete a očekáváte.

Na obrázku vidíte zprávu se dvěma fotkami v příloze a odkaz Stáhnout všechny přílohy. Tento odkaz Vám dá jeden ZIP soubor se všemi přílohami. Je to praktické, ale stáhnete tím i přílohy, které jste si neprohlédli.
Důvěra závisí na situaci
Zda je příloha bezpečná nebo nebezpečná, nezávisí jen na typu souboru. Důležitá je i situace. Položte si tři otázky:
- Očekávám to? Sanne požádala Ahmeda o fotku šatů; soubor .jpg od Ahmeda je tedy logický. Nečekaná „faktura“ od firmy, u které nikdy nic nekoupila, nikoli.
- Odpovídá soubor příběhu? Cenová nabídka je PDF. Nabídka jako .html, .iso nebo ZIP s heslem nesedí.
- Sedí odesílatel? Podívejte se na adresu a doménu (lekce 2.2). Ale pozor: i skutečný odesílatel může být hacknutý. Pokud někdo převezme schránku Daana, přijde nebezpečná příloha normálně z adresy daan@example.com, často jako odpověď v existující konverzaci.
Pokud si nejste jisti, zeptejte se jiným kanálem: zavolejte odesílateli na číslo, které už jste znali, nebo pošlete novou zprávu (ne jako odpověď na podezřelý e-mail). Skutečnému odesílateli to divné nepřijde.
Otevřeli jste přesto něco, co nesedí? Odpojte počítač od sítě, z jiného zařízení změňte svá hesla a požádejte o pomoc. Kurz Bezpečně online to popisuje krok za krokem.
V praxi: jak to funguje ve webmailu
Přílohy jsou ve webmailu nad textem zprávy. Kliknutím na název přílohu zobrazíte; pomocí šipky vedle názvu zvolíte mimo jiné stažení. Stáhnout všechny přílohy Vám dá jeden ZIP soubor. Příručka k Roundcube popisuje tlačítka v části Otevírání a ukládání příloh. V jiném webmailu, například v Gmail nebo Outlook.com, to funguje podobně: i tam si můžete přílohu nejprve prohlédnout v prohlížeči, než ji stáhnete.
Shrnutí
- Příloha je část e-mailu (MIME), zakódovaná jako text pomocí base64; název a typ volí odesílatel sám.
- Nebezpečné jsou programy a skripty, zástupci a obrazy disků, Office s makry, HTML přílohy a ZIP soubory s heslem.
- Název souboru čtěte zprava doleva; platí jen poslední přípona a ikona nic nedokazuje.
- Zobrazení v prohlížeči je bezpečnější než stažení a otevření.
- Pokud si nejste jisti, ověřte to jiným kanálem; i známý odesílatel může být hacknutý.
Kvíz
Úkol
Úkol A2.3: Kterým přílohám nedůvěřujete? Materiál bijlagen-1.txt najdete pod tímto úkolem: deset očíslovaných příloh, každá s odesílatelem a situací, ve které e-mail dorazil. Posuďte každou přílohu pomocí tří otázek z této lekce (očekávám to, odpovídá soubor příběhu, sedí odesílatel) a podle toho, co víte o příponách. Vyplňte čísla příloh, které neotevřete. Program porovná Váš výběr s klíčem odpovědí a u každé přílohy ukáže, zda je Vaše volba správná, i s odůvodněním.
Další čtení
Kde jsou uvedeny kroky ve webmailu, platí pro webmail WebOké; v jiném webmailu to funguje podobně.
- Roundcube Webmail 3.2: Otevírání a ukládání příloh
- Bezplatný kurz Bezpečně online pro podnikatele 1.2: Phishing, CEO podvody a podvody s fakturami
- Bezplatný kurz Bezpečně online pro podnikatele 3.5: Klikli jste? Co dělat teď
- Zabraný e-mail nebo spam z Vaší adresy: jak to vyřešit
- RFC 2045, MIME část 1, včetně base64 (anglicky): https://www.rfc-editor.org/rfc/rfc2045
