DNS: telefonní seznam internetu

Modul 1: Co je DNS? · Doba čtení: 6 min

Cíl lekce: Po této lekci dokážete vlastními slovy vysvětlit, co DNS dělá a proč se bez něj internet neobejde.

Klíčové pojmy: DNS, IP adresa, doménové jméno, dotazování (lookup), záznam

Počítače počítají s čísly, lidé s názvy

Každý počítač připojený k internetu má adresu: IP adresu. Je to něco jako telefonní číslo. Existují dvě varianty:

• IPv4, čtyři čísla oddělená tečkami, například 192.0.2.10;
• IPv6, delší, s dvojtečkami, například 2001:db8::10.

Počítače se navzájem nacházejí pouze pomocí těchto čísel. My lidé si raději pamatujeme názvy. example.com si zapamatujete snáze než 192.0.2.10, a číslo se může změnit, aniž by se změnil název. Přestěhuje li se web na jiný server, dostane jiné číslo. Název zůstane stejný.

Je tedy potřeba něco, co názvy převádí na čísla. To je Domain Name System, zkráceně DNS.

Telefonní seznam

DNS si můžete představit jako telefonní seznam nebo jako seznam kontaktů ve Vašem telefonu. Hledáte podle jména a dostanete číslo. Když zadáte example.com do prohlížeče, stane se toto:

1. Váš prohlížeč se zeptá DNS: "Jaká je adresa example.com?"
2. DNS odpoví: "192.0.2.10."
3. Váš prohlížeč se připojí na 192.0.2.10 a požádá o web.

Toto vyhledávání se nazývá dotaz, anglicky lookup. Probíhá bleskově: obvykle trvá méně než desetinu sekundy. Pokud to funguje, vůbec si toho nevšimnete.

Nejen pro weby

Představa telefonního seznamu je téměř přesná, ale DNS umí uložit více než jedno číslo na název. U doménového jména je uloženo několik druhů údajů, každý pro jiný účel. Takovému údaji se říká záznam. Několik příkladů:

Pošle li někdo e-mail na info@example.com, poštovní server odesílatele se tedy neptá na záznam A, ale na záznam MX: kde je poštovní schránka této domény? Web a e-mail tak mohou být u dvou různých poskytovatelů. To je zcela běžné: web u jednoho poskytovatele, pošta u Microsoft 365 nebo Google Workspace.

Každý záznam má vždy tři součásti:

• název (například example.com nebo www.example.com);
• typ (A, AAAA, MX, TXT a ještě několik dalších);
• hodnotu (odpověď).

Kromě toho je u záznamu uvedeno číslo, které říká, jak dlouho se odpověď smí pamatovat. Nazývá se TTL. O tom pojednává modul 6.

Co DNS není

Několik nedorozumění se objevuje velmi často:

• DNS neukládá weby. Pouze říká, kde se web nachází. Soubory Vašeho webu jsou na webovém serveru, ne v DNS.
• DNS neukládá e-maily. Pouze říká, na který server se má pošta doručit.
• DNS nezná stránky. example.com/contact do DNS vložit nemůžete. DNS zná pouze názvy. To, co následuje za prvním lomítkem, řeší webový server (lekce 3.4).
• DNS není důkaz vlastnictví. Kdo je vlastníkem doménového jména, je uvedeno u registru, ne v DNS (lekce 1.3).

Celosvětový, rozdělený telefonní seznam

Neexistuje jeden velký počítač se všemi názvy internetu. To by nikdy nemohlo fungovat: existují stovky milionů doménových jmen a každou sekundu se klade obrovské množství dotazů. DNS je proto rozdělený. Každá strana spravuje pouze svou vlastní část:

• správce .com (společnost Verisign) ví, které servery mají telefonní seznam example.com; pro doménu .cz je to CZ.NIC, registr domény .cz;
• tyto servery pak znají samotné záznamy example.com.

Jak se dotaz pomocí těchto částí dostane ke správné odpovědi, uvidíte v lekci 1.4. Rozdělenost také vysvětluje něco, co mnoho lidí překvapuje: když změníte záznam, nevidí to všichni najednou. Mnoho počítačů po cestě si odpověď na nějakou dobu pamatuje (cache). O tom pojednávají lekce 6.1 a 6.2.

Proč to jako držitel domény potřebujete vědět

Dokud vše funguje, s DNS nemusíte nic dělat. Ale setkáte se s ním, jakmile:

• se Váš web nebo e-mail přesune k jinému poskytovateli;
• služba jako Google, Microsoft, platforma pro e-shop nebo služba pro newslettery požádá: "přidejte tento záznam do své DNS";
• Vaše pošta skončí ve spamu a někdo řekne, že nemáte správně nastavené SPF, DKIM nebo DMARC;
• Váš web po změně funguje "u jednoho ano, u druhého ne".

Malá chyba v DNS může Váš web nebo e-mail vyřadit z provozu. Proto se vyplatí rozumět tomu, co děláte. Tento kurz Vám s tím pomůže, krok za krokem.

Shrnutí

• Počítače se navzájem nacházejí pomocí IP adres (IPv4 jako 192.0.2.10, IPv6 jako 2001:db8::10); lidé používají názvy.
• DNS překládá názvy na údaje, jako jsou IP adresy a poštovní server domény.
• Každý údaj je záznam s názvem, typem a hodnotou.
• DNS neukládá weby ani poštu a nezná stránky: pouze ukazuje cestu.
• DNS je rozdělený mezi mnoho serverů a odpovědi se na nějakou dobu pamatují (cache).

Kvíz

Úkol

Úkol Z1.1: Adresa sidn.nl. Zjistěte IPv4 adresu (záznam A) a, pokud existuje, IPv6 adresu (záznam AAAA) domény sidn.nl (sidn.nl je web SIDN, registru domény .nl v Nizozemsku). Použijte náš nástroj Vyhledání IP adresy (https://www.weboke.cz/vyhledani-ip), jiný online nástroj pro DNS dotazy nebo, pokud to již umíte, příkaz nslookup sidn.nl v příkazovém okně. Vyplňte adresy, které najdete.

Doporučené čtení

Tyto články popisují kroky v panelech WebOké. U jiných poskytovatelů to funguje obdobně.

• Příručka k DirectAdmin 5.1: Co je DNS a kdy je upravit?
• Historie doménového jména